Chrám

kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech

Plečnikův kostel národní kulturní památkou

 
Vláda v roce 2010 schválila rozšíření seznamu národních kulturních památek. Od léta se mezi ně zařadí také kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze. Národní kulturní památkou se stane také např. přemyslovský krucifix z Jihlavy či Klášter premonstrátů v Želivě.

Ministerstvo kultury ve své sdělení ohledně schválení návrhu Václava Riedlbaucha píše : „Prohlášení kulturních památek za národní kulturní památky ve své podstatě znamená jejich přeřazení do vyšší hodnotové kategorie a deklaruje se tím jejich mimořádný kulturní význam.“ Soubor nově prohlášených národních kulturních památek  obsahuje 33 památek ze všech krajů České republiky. Je zaměřen od novodobé architektury 19. a 20. století, přes umělecká díla, technické památky až po vesnickou lidovou kulturu tak, aby byly mezi národními kulturními památkami zastoupeny všechny nejvýznamnější  představitelé jednotlivých skupin a typů.

Obecně o podmínkách zařazení na seznam Národních kulturních památkách Ministerstvo kultury na svých stránkách píše: „Prvním předpokladem je, že národní kulturní památky přesahují svými hodnotami regionální význam a dokumentují nejdůležitější etapy historie, kultury a vývoje civilizace. Jejich umělecké a historické hodnoty mohou být umocněny i skutečností, že jsou obecně chápány skutečně jako národní pro svůj vztah k českému a národnímu povědomí. Může jít o nejkvalitnější reprezentanty určité skupiny kulturních památek, které byly vytipovány porovnáním památkových hodnot jednotlivých věcí ve skupině.“

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně je nejvýznamnější českou sakrální stavbou 20. století. Když rychle rostoucím Vinohradům přestal stačit farní kostel sv. Ludmily, věnovalo městské zastupitelstvo pozemek pro stavbu nového kostela a vznikl Spolek pro zbudování druhého kostela na Královských Vinohradech. V roce 1919 byla vypsána veřejná soutěž, v níž zvítězil projekt slovinského architekta Josipa Plečnika. V letech 1928 – 32 vznikla moderní a velmi osobitá stavba, inspirována starokřesťanskými vzory. Zasvěcení Srdci Ježíšově má vyjádřit poděkování za dosažení samostatnosti a prosbu o ochranu naší vlasti.

Kostel je sálovou stavbou obdélníkového půdorysu o rozměrech 38 a 26 m s 13 m vysokým kazetovým stropem. Je zde určitá podobnost s antickými chrámy. Kostel má širokou 42 m vysokou věž jihoevropského typu, která je zakončena třímetrovou měděnou bání se čtyřmi metry vysokým křížem. Veliké kulaté okno ve věži původně propouštělo ranní světlo do chrámu, později v něm byly osazeny hodiny o průměru 7,6 m. Fasáda je velmi dekorativní, do tří čtvrtin výšky je z polévaných cihel, na ní je nástavba s ochozem a nízkým štítem. Na průčelí jsou tři mohutné portály.

Plečnik se do jisté míry podílel i na interiéru kostela, který je stejně originální jako exteriér. Nad hlavním oltářem z bílého mramoru a zlacenými tepanými dvířky je zavěšena třímetrová zlacená postava Krista v symbolickém srdci a sochy šesti českých patronů v nadživotní velikosti: sv. Jan Nepomucký, sv. Anežka, sv. Vojtěch, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Prokop. Jsou z lipového dřeva a vytvořil je sochař Damián Pešan. Nad portály v průčelí jsou plastiky Bedřicha Stefana. Zajímavostí tohoto postmoderního kostela je, že se zde nenalézá kazatelna. 8. května 1932 vysvětil chrám pražský arcibiskup kardinál dr. Karel Kašpar. Ve věži bylo posvěceno šest zvonů, které byly okupanty svěšeny, aby byly přelity na zbraně. Zbyl jen nejmenší. V roce 1992 se do věže vrátily dva zvony z původních šesti, díla zvonařské rodiny Manoušků. (www.pis.cz, ap)