Chrámová hudba

Informace o sboru Cantores Cordis zde

Současný sbor byl založen 4. 11. 1970 jako sbor dětský paní katechetkou Marií Novákovou (10. 10. 1914 – 14. 3. 1989). Jeho náplní byla kromě zpěvu pastorace dětí, která v tehdejší době jiným způsobem možná nebyla. Zkoušky tehdy byly hodinu za týden ve středu od 17 do 18 hodin. Jelikož se do tohoto sboru postupem času zapojili také rodiče dětí a stal se sborem smíšeným, došlo k jeho přejmenování na Malý sbor. Řadu let se oba existující sbory střídaly v hudebním doprovázení liturgie, při některých příležitostech spolupracovaly. Členů Velkého sboru však postupně ubývalo, až po smrti prof. Štipla přestal fungovat úplně. Malý sbor se tedy stal sborem chrámovým. Sbor v jeho počátcích doprovázel na klavír ing. Ivan Krásný. Po několika letech sbor převzal RNDr. Stanislav Hrách, CSc. (* 9. 1. 1933), který jej vedl téměř dvě desetiletí. Korepetitorem sboru byl zpočátku Jan Bouchner a později varhaník našeho kostela ing. František Mátl (* 3. 12. 1933), který sbor začátkem r. 1993 převzal a vedl do konce června 2003. Až do současnosti však působí jako ředitel kůru v našem kostele. U varhan mu vypomáhal Ondřej Urban (* 31. 12. 1973) a od září 1999 varhaník našeho kostela Petr Vlasatý (* 11. 6. 1981). Ten také sbor po ing. Mátlovi převzal a od září 2003 do června 2007 byl jeho sbormistrem. Sbor doprovázela na varhany Lenka Strnadová (* 29. 11. 1980), která se v r. 2007 stala paní Vlasatou. V září na místo sbormistra nastoupila služebně nejstarší členka sboru Maria Mlada Ondrášová (* 30. 9. 1962). Od ledna 2005 přijal sbor nové jméno Cantores Cordis – Pěvci Srdce , což lze vyložit tak, že zpívá při kostele Nejsvětějšího Srdce Páně, ale i tak, že zpěv sboru vychází ze srdce jeho členů. V současné době je jich asi 20. Zkoušky probíhají každé úterý od září do června v místnosti proti sakristii od 19 do 21hodin. Sbor účinkuje výhradně při liturgii v našem kostele.

Sbor je otevřený všem zájemcům o liturgický sborový zpěv a velmi rád uvítá ve svých řadách nové zpěváky do všech hlasových skupin. Znalost not je výhodou, nikoli podmínkou. Očekává se ale muzikálnost, ochota na sobě pracovat a odpovědnost za společné dílo, mimo jiné také pravidelnou účastí na úterních zkouškách. Kontaktujte nás nejlépe e-mailem na adrese sbor@cantorescordis.cz nebo se přijďte podívat na některou zkoušku.

Varhaníci

V minulosti působili na našem kůru tito varhaníci a chorregenti:

Vojtěch Smolík (8. 12. 1873 – 15. 7. 1942): Narodil se v Praze, nejdříve působil jako výpomocný varhaník u sv. Tomáše na Malé Straně (před rokem 1898) a u Matky Boží před Týnem (1898/99). Od r. 1899 byl varhaníkem u sv. Štěpána na Novém Městě (do r. 1919), pak byl čtyři roky ředitelem kůru u sv. Petra Na Poříčí a od roku 1923 v naší farnosti. Hrával již v kapli sv. Aloise a po dokončení kostela se stal jeho prvním ředitelem kůru. Zachovaly se nám jeho rukopisné chrámové skladby.

Období 1942 – 1952 nám zatím neposkytuje dostatek informací o obsazení kůru v našem kostele.

Dr. František Fořt (1914 – 1970?): Hudební pedagog, který v letech 1947–52 učil na Pražské konzervatoři hudební dějiny a nauku o akustice. Po odchodu (zřejmě nuceném – 1952) z konzervatoře byl krátce ředitelem kůru v Karlíně (po Ignáci Händlovi) a potom varhaníkem a ředitelem kůru v našem kostele, kde působil do roku 1962. Za svého působení vychoval mnoho varhaníků – amatérů jako např. bratři Remrové a dr. Antonín Stehlík, který v našem kostele hrává dodnes.

V šedesátých letech se na kůru vystřídalo několik varhaníků (B. Svobodová, Otakar Tesař…), jejich působení však nemělo dlouhého trvání. O tomto období zatím nemáme podrobnější informace.

Po návratu faráře P. Antonína Jíši byl na konci šedesátých let ředitelem kůru jmenován prof. Stanislav Štipl, který v té době hrával v několika pražských kostelech (sv. Prokop na Žižkově, sv. Cyril a Metoděj v Karlíně…). Vedl též České madrigalisty. Za jeho působení vypomáhá v kostele také prof. Jaroslav Vodrážka (*14. 5. 1930), známý český improvizátor a učitel na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění. V 80. letech vypomáhá jako varhaník Karel Otruba (*20. 11. 1947).

Po smrti Stanislava Štipla (cca r. 1986) se stává novým ředitelem kůru Ing. František Mátl (*2.12.1933), který do té doby doprovázel Malý sbor, a je ředitelem kůru dodnes. Kromě Antonína Stehlíka (*30. 11. 1937) mu od počátku devadesátých let vypomáhá také nynější katedrální varhaník MgA. Josef Kšica (*15. 4. 1952), dále sbormistr našeho chrámového sboru Cantores Cordis Petr Vlasatý (*11. 6. 1981) od roku 1995 a sbormistryně sboru nevidomých MgA. Leonarda Bayerová od r.1996.

Varhany

Po dostavění kostela nebylo z finančních důvodů možné okamžitě pořídit nové varhany. V prvních letech tedy pro doprovod liturgie sloužily malé varhany, které byly do kostela přeneseny z bývalé školní kaple sv. Aloise. Bližší informace o nich nejsou bohužel zatím k dispozici, snad jen to, že při stavbě nových varhan v roce 1936 byly prodány kamsi do pohraničí a finanční obnos takto získaný kryl částečně náklady na nové varhany. Vzhled těchto původních varhan dokumentuje fotka z farního archivu. O identifikaci jejich autora a technického provedení by se mohl pokusit nějaký zkušený organolog. Pravděpodobně pocházely z období kolem roku 1912, kdy byla dokončena stavba školy a kaple. Není ale vyloučeno, že sem byly převezeny už jako starší odjinud. Kniha Vladimíra Němce, Pražské varhany, se o kapli sv. Aloise vůbec nezmiňuje.

Nové varhany postavila firma Melzer z Kutné Hory v roce 1936, dispozici navrhl prelát Dr. O. Stanovský. Varhany byly posvěceny na Zlatou neděli v roce 1936. Skříň byla zhotovena z čistého modřínového dřeva a pod prospektové píšťaly byla vsazena řada žárovek, tak jak je tomu dodnes. Seskupení píšťal bylo provedeno v architektonické úpravě podle jednotlivých manuálů. Hrací stůl byl umístěn uprostřed kůru a měl klávesnice pro čtyři manuály a pedál; kolem nich bylo rozloženo do půlelipsy 95 rejstříkových sklopek, dvě volné kombinace a ovládání různých pomocných zařízení. Dostavěny byly jen tři manuály. Píšťaly čtvrtého manuálu měly stát ve věži kostela a zvuk se měl snášet do kostela jako ozvěna dvěma okny nad oltářem. Tento manuál měl mít 23 rejstříků. Traktura tohoto manuálu měla být elektropneumatická a celý manuál měl být proveden jako tzv. unit systém. Jeho realizaci však zabránila válka a ani po ní již nebyl realizován. Varhany tedy stály celé na hlavním kůru a měly na třech manuálech a pedálu celkem 45 rejstříků. Počet píšťal byl 3234. Traktura byla (po původních úvahách o elektropneumatické) postavena jako čistě pneumatická s kuželkovou vzdušnicí.

Dispozice Melzerových varhan z roku 1936 (přepis z Farního věstníku)

Pedál

1. Principálbas 16’
2. Violonbas 6’
3. Subbas 16’
4. Salicetbas 16’
5. Oktávbas 8’
6. Cello 8’
7. Pozoun 16’

I. Manuál

8. Principál 16’
9. Principál 8’
10. Salicionál 8’
11. Viola 8’
12. Flétna dutá 8’
13. Oktáva 4’
14. Mixtura (5x) 2 a 2/3’
15. Tromba 8’

II. Manuál

16. Kvintadena 16’
17. Principál 8’
18. Gamba 8’
19. Dolce 8’
20. Flétna koncert. 8’
21. Kryt hrubý 8’
22. Kopula 4’
23. Prestant 4’
24. Nasard 2 a 2/3’
25. Flautina 2’
26. Larigot 1 a 1/3’
27. Cymbál (3x) 2’
28. Klarinet 8’

III. Manuál

29. Kryt jemný 16’
30. Houslovka 8’
31. Aeolina 8’
32. Vox celestis 8’
33. Kryt 8’
34. Flétna jemná 8’
35. Flétna traversa 4’
36. Flétna trubic. 4’
37. Roh lesní 2’
38. Kvinta 2 a 2/3’
39. Flagiolet 2’
40. Terc 1 a 3/5’
41. Septima 1 a 1/7’
42. Oboe 8’

IV. Manuál (návrh)

43. Tuba 16’
44. Bordun 16’
45. Flétna vel. 16’
46. Gamba 8’
47. Vox celestis 8’
48. Kryt 8’
49. Flétna jemná 8’
50. Šalmai 8’
51. Viola 4’
52. Vox celestis 4’
53. Tibia 4’
54. Clairon 4’
55. Roh anglický 4’
56. Roh lesní 4’
57. Nasard 2 a 2/3’
58. Kvinta 2 a 2/3’
59. Violina 2’
60. Piccolo 2’
61. Flautina 2’
62. Polnice 2’
63. Roh noční 2’
64. Terc 1 a 3/5’
65. Subbas pedál 16’

Spojky

1. Pedál 1
2. Pedál 2
3. Pedál 3
4. Pedál 4
5. II. – I. 4’
6. II. – I. 8’
7. II. – I. 16’
8. III. – I. 4’
9. III. – I. 8’
10. III. – I. 16’
11. I. – I. 4’
12. I. – I. 16’
13. II. – II. 4’
14. II. – II. 16’
15. III. – II. 8’
16. III. – III. 4’
17. IV. – I. 8’
18. IV. – II. 8’
19. IV. – III. 8’
20. Generální spojka
21. Vypínač 16’
22. Vypínač jazyků
23. Vypínač II. man. z válce
24. Vypínač III. man. z válce
25. Vypínač taž. rejstř.
26. Volná kombinace I.
27. Volná kombinace II.
28. Pianopedál

Pevné kombinace

29. Piano
30. Forte
31. Mezzoforte
32. Fortissimo
33. Pleno
34. Tutti
Pro tlačítka i pistony
35. Tremolo 2’’
36. Tremolo 3’’
37. Tremolo 4’’
38. Válec
39. Žalusie 3. man.
40. Žalusie 4. man.
41. Ukazovatel válce
42. Ukazovatel žalusií 3. man.
43. Ukazovatel žalusií 4. man.
44. Ukazovatel větru

Rozsah pedálu byl od C do f1, manuálů od C do g3.
Firma Melzer byla známá tím, že staví sice levně, ale bohužel také nekvalitně a s použitím levných materiálů. Podobně jako u mnoha varhan tohoto stavitele, vyskytly se i zde poměrně záhy problémy, které se na přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století vystupňovaly natolik, že se začalo uvažovat o generální opravě. Ta byla v duchu doby spojena s celkovou úpravou nástroje a přizpůsobením dispozice dobovému vkusu. Oprava začala na počátku sedmdesátých let. Ujal se jí varhanář Vilém Pejša. Na varhanách pracoval až do své smrti a během několika let práce postavil druhý manuál a nový hrací stůl. Práci po něm v osmdesátých letech převzal varhanář František Bilský. Ten rozsáhlou přestavbu úspěšně dokončil. Generální oprava byla dokončena k 60. výročí posvěcení kostela v roce 1992.

Dlužno ještě poznamenat, že během téměř dvaceti let, kdy byly varhany mimo provoz, byly na kůru postaveny jako provizorium malé dvoumanuálové varhany. Podle svědectví Františka Bilského se jednalo o varhany od stavitele Em. Š. Petra z Prahy – Žižkova, op. 304, které sem byly převezeny z rušené kaple na zámku v Roudnici. Jejich velká část je dodnes uložena ve věži kostela. Ve druhé polovině 80. let už se používaly nové varhany, ale zprovozněna byla vždy jen část rejstříků na některém manuálu a to ještě v omezeném rozsahu.
Po přestavbě tedy varhany vypadají následovně: Byla zachována kuželková vzdušnice, avšak spojení s novým elektrickým hracím stolem zajišťuje elektrická traktura. Hrací stůl stojí nově na boku kůru. Všechny rejstříky jsou plně prostavěné, s výjimkou transmise čtyř nejhlubších tónů Principálbasu 16‘ v pedálu a Principálu 16’ v I. manuálu. Prostavěné jsou též všechny superspojky. Změn doznal i prospekt varhan. Přední řada jeho střední části byla uspořádána zcela jinak, píšťaly se směrem ke středu snižují a jako ozdoba bylo do středu prospektu umístěno pět atrap měděných píšťal. Dispozice byla částečně změněna ve prospěch neobarokních hlasů, jejichž intonace není bohužel příliš povedená. Některé rejstříky byly též o oktávu přesazeny… Rozsah manuálu byl zvětšen o dva tóny do a3, rozsah pedálu zůstal zachován. Hrací stůl má opět čtyři manuály, čtvrtý je němý a počítalo se s jeho napojením na elektronický syntetizér s reproduktory za oltářem. Nová dispozice je následující:

Pedál

44. Principálbas 16’
45. Subbas 16’
46. Salicet bas 16’
47. Oktáv bas 8’
48. Flétna špičatá 8’
49.Chorál bas 4’
50. Mixtura (3x) 2 a 2/3’
51. Pozoun 16’

I. Manuál

16. Principál 16’
17. Principál 8’
18. Kryt 8’
19. Salicionál 8’
20. Oktáva 4’
21. Flétna trub. 4’
22. Superoktáva 2’
23. Mixtura (6x) 1 a 1/3’
24. Trompeta 8’

II. Manuál

2. Kryt 8’
3. Kvintadena 8’
4. Kopula 4’
5. Principál 4’
6. Roh lesní 2’
7. Kvinta 1 a 1/3’
8. Flétna syč. 1’
9. Cymbál (3x) 2/3’
10. Klarinet 8’

III. Manuál

30. Kryt 16’
31. Principál 8’
32. Flétna 8’
33. Vox angelika 8’+4’
34. Prestant 4’
35. Flétna příčná 4’
36. Nasard 2 a 2/3’
37. Flageolet 2’
38. Tercie 1 a 3/5’
39. Akuta (5x) 1’
40. Hoboj 8’

IV. Manuál

Manuál není obsazen rejstříky. Nad tímto manuálem je připraveno k jeho ovládání 12 sklopek (bílých páček jako u volné kombinace).

Spojky

12. III – II. 8’
13. III – II. 4’
14. III – II. 16’
15. Neobsazeno
25. I. – I. 4’
26. II. – I. 8’
27. III. – I. 8’
28. III. – I. 4’
29. III. – I. 16’
42. III. – III. 4’
43. III. – III. 16’
52. P – I. 8’
53. P – II. 8’
54. P – II. 4’
55. P – III. 8’
56. P – III. 4’

Pomocná zařízení

1. Vypínač ručních rejstříků
11. Tremolo II.
41. Tremolo III.
Vypínač jazyků
Volná kombinace 1
Volná kombinace 2
Volná kombinace 3
Volná kombinace 4
Vypínač
Pléno
Tutti
Vypínač crescenda
Vypínač spojek z cerescenda
Aut. ped. (kombinace pedálu)
Crescendový válec
Žaluzie III. man.
Ukazatel válce
Ukazatel žaluzií

javascript:void(location.href=’ma’+’il’+’to:’+’sbor’+’@’+’cantorescordis’+‘.’+’cz‘)