English version Slovenska različica
facebook page

Aktuální úprava programu a duchovní péče ve farnosti

Aktuální duchovní péče ve farnosti

Veřejné bohoslužby jsou zrušeny. Kostel je otevřen k soukromé modlitbě a k individuálnímu přijímání svátostí ve všedních dnech od 7.30 do 10 hod a od 17 do 20 hod., v neděli od 8.30 do 12 hod. a od 17 do 20 hod.

Více zde »

Povzbuzení na každý den

Slovo k povzbuzení na každý den

Možnost zakusit živé křesťanské společenství je v těchto nelehkých dnech velmi omezená, proto Vám přinášíme každý den slovo k povzbuzení.

Více zde »

Potřebuji pomoc / chci pomáhat

Potřebuji pomoc / chci pomáhat

Naše farní charita nabízí zprostředko-vání pomoci seniorům a potřebným lidem. Víte-li o někom takovém, případně chcete-li také pomáhat, spojte se s námi. Můžete také přispět finančním darem na provoz farnosti.

Více zde »

Aktuální úprava programu a duchovní péče ve farnosti

V Praze dne 26. března 2020   

Milé sestry, milí bratří,

v prvé řadě Vám všem – spolu s otcem Petrem, jáhnem Milošem a všemi ostatními spolupracovníky – přeji a vyprošuji hodně Boží síly v nastalé situaci.

Skutečnost, že Pán Ježíš je nám stále nablízku, ať se děje, co se děje, a že nám nabízí své požehnání a pomoc, je jednou ze základních pravd našeho křesťanství. A je-li s námi náš Bůh, máme naději, že lidsky i křesťansky obstojíme. Věřit, doufat a milovat, být takovými za všech okolností, v Bohu nacházet svou útěchu a sílu a být tak útěchou i druhým lidem a pomáhat jim, zvlášť těm, kteří naší pomoci nejvíce potřebují, je zvlášť nyní naším největším posláním… A to vše i s pohledem do věčnosti: není přeci jen život časný, je i život věčný, nebe, které je vytouženým posledním cílem všeho bytí, zvlášť nás lidí. I v tom ať je i naše radost a útěcha.

Modleme se za Boží pomoc v době pandemie koronaviru, modleme se zvlášť za umírající a nemocné a za všechny, kdo jim pomáhají a je ošetřují. A podle svých sil a možností pomáhejme těm, kteří to v našem okolí potřebují. A buďme rozumní a ohleduplní a dodržujme všechna nařízení a opatření směřující ke zmírnění rychlosti šíření nákazy.

Bůh je přítomen na světě mnoha způsoby – ve veškerém bytí, v našem srdci, ve společenství, v kráse a dobrotě světa a v mnoha dalších podobách, včetně kříže. Proto nemůže být situace, ve které by Bůh nebyl, kde by Boha nešlo nalézt. Zvlášť pak je přítomen ve svátostech a v Božím slově. Protože právě svátosti jsou jedinečnou z Kristových přítomností, z tohoto důvodu i v těchto dnech – při zachování všech nařízení, opatření a především opatrnosti a ohleduplnosti – zůstane náš kostel, dokud to bude možné, k modlitbě jednotlivců otevřený. A po dobu otevření v něm bude, dokud bude sám živ a zdráv, přítomen i kněz.

Kostel bude, dá-li Bůh, v následujících dnech otevřen k soukromé modlitbě následovně:

  • ve všední dny (od pondělí do soboty) od 7.30 do 10 hod. a od 17 do 20 hod.,
  • v neděli od 8.30 do 12 hod. a od 17 do 20 hod.

Ve všech těchto časech, dá-li Bůh, bude v kostele přítomen kněz (ke svaté zpovědi a rozdávání svatého přijímání, případně ke svátosti pomazání nemocných).

V kostele nikdy nemůže být najednou více lidí než povolený počet osob, musí od sebe zachovávat patřičný odstup (což v našem velkém kostele je snadno možné) a svaté přijímání se podává pouze bezkontaktně (tedy na ruku, navíc pomocí „lopatičky“), svatá zpověď se nekoná ve zpovědnici ale v prostorné „besídce“. Dvakrát jsme již nechali prostor kostela (a nyní používanou část jeho zázemí) preventivně dezinfikovat certifikovanou firmou, která nám cenově i kapacitně vyšla vstříc, a snažíme se v kostele konat průběžný úklid.

V případě duchovní potřeby kontaktujte faráře P. Jana Houkala (tel. 602 471 210).

Veřejné bohoslužby jsou nyní zrušeny, jakož i veškerý ostatní farní program. Oba s otcem Petrem sloužíme soukromé mše svaté každý den (jednak za Boží pomoc v době pandemie pro všechny lidi a jednak s objednanými mešními intencemi).

Celá situace je pro nás všechny bolestnou výzvou, výzvou k obrácení, k odvrácení od zla a sebe samých a obrácení se k Bohu, dobru a druhým lidem, výzvou, abychom o to více žili a prohlubovali i nadále svou víru a vztah s Bohem, abychom měli naději v Bohu, byli milosrdní k lidem a s láskou pomáhali těm, kteří to potřebují… Jak to u bolestí bývá, i tato bolest (zasahující celý svět) se nakonec může stát požehnáním.

P. Jan Houkal, farář   

 

Slovo k povzbuzení na neděli 29. března 2020…

Dnešní liturgie:
1. čtení: Ez 37,12-14
Žalm: Zl 130(129)
2. čtení: Rim 8,8-11
Evangelium: Jan 11,1-45

Milé sestry, milí bratří,

na dnešní pátou neděli postní zaznívá další dlouhý a výrazný evangelijní úryvek podle Janova sepsání: svědectví o vzkříšení Lazara. Je to jeden ze tří zázraků vzkříšení, respektive navrácení do života, které Pán Ježíš během svého pozemského života vykonal (vedle Lazarova jsou to ještě oživení syna naimské vdovy a dcery Jairovy). I dnešní úryvek se čte především s ohledem na čekatele křtu – za normálních okolností by se dnes při bohoslužbách konala jejich třetí a závěrečná skrutinia. Čte se ale také s ohledem na přípravu obnovy křestního vyznání nás všech, ke kterému se po celou dobu postní máme připravovat, i když letos bohužel většina věřících asi nebude mít možnost se velikonoční vigilie osobně zúčastnit. A tak se nyní zkusme zastavit nad tím, co můžeme a snad i máme i s ohledem na svou nynější situaci v dnešním krásném Božím slově číst.

Vzkříšení Lazara je bezpochyby předznamenáním konečného vzkříšení mrtvých. Pán Ježíš jako Boží syn má moc křísit mrtvé: nyní Lazara, pak především své vlastní lidství a nakonec lidství všech svých věrných (a nechme nyní zcela stranou tajemství, kdo všechno a jakými způsoby tito „jeho věrní“ jsou). Tímto směrem zaměřuje naši duchovní pozornost i čtení první, starozákonní zaslíbení vzkříšení mrtvých z pera proroka Ezechiela.

Lazarovo vzkříšení má ale i další rozměry. V jeho případě – podobně jako i případě těch ostatních dvou novozákonních zázraků – nejde totiž o stejný druh vzkříšení jako v případě Kristova zmrtvýchvstání anebo jako v případě spásy nesmrtelné duše po smrti a dovzkříšení těla na konci věků. Lazar je zázračně vrácen zpět ještě do tohoto života.

Jeho nový život je na jednu stranu ten samý jako předtím, je vrácen do stejného života, který jednou bude stejně uzavřen smrtí: Lazar pak znovu zemřel a je v nebi (je uctíván jako svatý). Ale na druhou stranu právě jeho pozemský život dostal docela novou kvalitu: Lazar už nadosmrti bude ten, který byl Kristem zázračně vzkříšen, a tato událost bezpochyby ovlivnila celý zbytek jeho života, jeho přátelství s Kristem (podle legend se Lazar skutečně stal věrným vyznavačem a hlasatelem Krista a měl nakonec zemřít mučednickou za Domiciánova pronásledování).

Ne nepodobné je to s naší křestní proměnou: vyznáváme, že umíráme starému způsobu života (hříchu, sobectví, zlu, svévoli) a jsme vzkříšeni Boží milostí k novému životu (k víře, naději a lásce). Život po křtu se odehrává stále na této zemi, často dokonce ve stejném prostředí a se stejnými lidmi jako před ním, ale měl by být nový, více Boží, více Bohem živý, Kristu podobnější. V tom spočívá křestní proměna, novost křesťanského života. A právě ta – díky naší slabosti, která nám zůstává i po křtu – musí být stále Boží milostí obnovována: svatou zpovědí („pracným křtem“, jak se také nazývá), obnovou křestního vyznání, lítostí, modlitbou a touhou.

Pro čekatele křtu může být tak dnešní evangelium dalším povzbuzením jejich touhy po křtu. Jistěže jsou už nyní díky víře, kterou Boží milosti již delší dobu otevírají svá srdce, Božím Duchem oživováni, ale přesto křtem se jejich přátelství s Kristem stane ještě silnějším a hmatatelnějším, budou mu blíž.

Pro nás všechny ostatní, už (dávno) pokřtěné, je dnešní evangelium zase připomínkou, že celé naše křesťanství, náš vztah s Pánem Ježíšem by se měl stále projevovat v našem životě jako jeho stálá Boží novost. Tu je třeba stále obnovovat, o obnovu prosit.

V tom všem je nám Lazar vzorem. Svébytně to vystihl ve svém fiktivním – a z křesťanského hlediska kontroverzním – románu Poslední pokušení Nikos Kazantsakis: Židé po vzkříšení Lazara, které se rozkřiklo, ho přicházejí zabít, aby zničili toto živé svědectví Kristovy Boží moci. Než tak učiní, jeden z nich, Barabáš, se ho zeptá, zda lepší byla smrt anebo život. Lazar odvětí něco ve smyslu, že ani neví, že je to vlastně stejné…

Kéž by i náš pozemský život se stával stále více podobné tomu nebeskému. Kéž bychom zde na zemi žili stále více podobni nebešťanům, ke slávě Boží a službě lidem, v živém přátelství s Kristem. Tak by z našeho křesťanství mohl mít prospěch celý svět kolem nás… Sami na to nemáme, potřebujeme Boží pomoc, vzkříšení z mrtvých zpět do tohoto života, křestní proměnu a její neustálou obnovu. Čím více k ní bude docházet, tak tím méně také smrt, až jednou přijde, nám bude nahánět hrůzu, ale stane se radostným odchodem do plnosti bytí, k Bohu. Kéž bychom tak mohli se sv. Terezií z Lisieux (jednou) vyznat: „Pro mne si nepřijde smrt, ale Bůh. Smrt není nějaký přízrak anebo hrozná příšera, jak se znázorňuje na obrazech. V katechismu se říká, že smrt je odloučení duše od těla, nic jiného“.

stáhnout pdf


„Povzbuzení na každý den“ z minulých dní

Možnosti pomoci s farní charitou

Vzhledem k tomu, že se v neděli 22.3. nemohla v našich kostelech uskutečnit plánovaná sbírka na činnost charit v naší arcidiecézi, Arcidiecézní charita Praha prosí o finanční dar. Místo daru v kostelní sbírce na činnost charity, prosíme, věnujte svůj dar přímo na účet Arcidiecézní charity Praha: bankovní spojení: 749011 / 5500, variabilní symbol pro tuto mimořádnou sbírku: 2303


Prosba o finanční podporu farnosti

S vědomím, že nyní je bezpochyby řada urgentnějších potřeb pomoci při zamezení šíření a obětem pandemie nového koronaviru, přesto si dovolujeme požádat o Vaši případnou pravidelnou finanční podporu farnosti, a to z jednoduchého důvodu: nekonáním nedělních sbírek farnost přišla o nejzásadnější zdroj svých pravidelných příjmů…

Váš finanční dar farnosti je možné určit následovně:

  • na jakékoli potřeby farnosti bez specifikace: bez udání variabilního symbolu,
  • na provozní náklady farnosti (do kterých nyní mj. patří i dezinfekce kostela): s použitím v.s. 112,
  • na generální opravu vnějšího pláště kostela, ve které chceme, dá-li Bůh a bude-li to možné, pokračovat: s použitím v.s. 2019.

Číslo účtu: 11178349/0800.
Vaše dary rádi potvrdíme, případně sepíšeme darovací smlouvu.

Děkujeme.

Bohoslužby

Bohoslužby

Neděle: 9, 11, 18 hod.
Pondělí až sobota: 8, 18 hod.
Pátky v době adventní: 6, 8, 18 hod.

Pravidelná příležitost ke svátosti smíření je vždy půl hodiny před každou mší svatouběhem adorací.

V době adventní a postní je pravidelná příležitost ke svátosti smíření před každou večerní mší svatou prodloužena na tři čtvrtě hodiny.

Kostel se otevírá vždy 45 min. před začátkem bohoslužeb, přičemž po zádveří (s průhledem do kostela) je otevřen denně od 9 do 17 hod.

Více zde »

Farní zprávy

Farní zprávy


Akce týdne

Z důvodu pandemie koronaviru odpadají do odvolání všechny mimobohoslužbné aktivity (zatím i včetně setkání katechumenů).

 

Více zde »

Liturgický kalendář

Liturgický kalendář


Dnes: 29. března 2020

5. neděle postní
bl. Ludolf (Slavomil)

Dnešní liturgie:
1. čtení: Ez 37,12-14
Žalm: Zl 130(129)
2. čtení: Rim 8,8-11
Evangelium: Jan 11,1-45

Dnešní bohoslužby v kostele:



Pravidelné aktivity zde »

Aktuality

Oprava vnějšího pláště kostela v roce 2020

V loňském roce 2019 – v návaznosti na v letech 2016 až 2017 proběhlou opravu zvonice – jsme zahájili generální opravu vnějšího pláště kostela a jeho zázemí. Oprava je rozvržena do šesti etap, jejich postupná realizace je odvislá od finančních možností, nejpozději by však měla skončit v roce 2022. Rádi bychom ji však dokončili již ve dvou následujících letech 2020 až 2021. Více zde »