Výsledovka hospodaření za rok 2023: hospodaření 2023

Výprava pro mládež

Šumava, 22. 7. – 3. 8. 2024

• přihláška

Voleb do nové Pastorační rady farnosti proběhnuvších v neděli 25. února 2024 se zúčastnilo 218 farníků a bylo odevzdáno celkem 789 platných hlasů. Byli zvoleni tito kandidáti (seřazeni jsou dle počtu získaných hlasů, jména jsou bez akademických titulů): Tomáš Fischer (170 hlasů), Lukáš Revenda (120 hlasů), Milada Provinská (115 hlasů), Michaela Valentová (100 hlasů) a Bořivoj Tydlitát (79 hlasů), všichni také svou volbu přijali. Blahopřejeme. Dalších pět kandidátů dle stanov může být jmenováno farářem a také bude. Další jsou členy ex offo. 

Seznam kandidátů:

V Praze dne 3. ledna 2024

Milé sestry, milí bratři, vážení přátelé a dobrodinci našeho kostela,

nejprve přijměte srdečný pozdrav a velké poděkování všem Vám, kteří jakkoli pomáháte našemu kostelu a farnosti.

Dovolte krátkou rekapitulaci nejvýznamnějších oprav, investic a restaurátorských prací, které v našem kostele a jeho zázemí v posledních osmi letech proběhly.

V letech 2016 až 2017 proběhla oprava generálního pláště zvonice v celkové ceně 7.058.704 Kč (včetně DPH).

V roce 2018 dostal náš kostel nový oltář a podestu (od architektů Josefa Pleskota a Norberta Schmidta, kamenické práce provedl Petr Váňa) v celkové výši nákladů 1.999.927 Kč (včetně DPH).

V letech 2019 až 2021 proběhla generální oprava vnějšího pláště kostela v celkové ceně 15.338.559 Kč (včetně DPH).

V roce 2022 jsme opravu kostela dokončili opravou schodiště a podesty v průčelí kostela v celkové ceně 2.972.044 Kč (včetně DPH) a poškozené hydroizolace na jeho severní straně v celkové ceně 639.389 Kč (včetně DPH).

Na opravy kostela jsme každoročně žádali o finanční prostředky také z různých dotačních titulů (Ministerstva kultury, Magistrátu hl. m. Prahy, Městské části Praha 3) a dostávali je, nicméně finanční spoluúčast farnosti jako vlastníka na těchto opravách byla relativně vysoká. Na část prací se dotace ani nežádaly. Oltář byl financován zcela z vlastních zdrojů, respektive z finančních zdrojů farnosti a účelových darů dobrodinců.

Vedle toho proběhla v letech 2016 až 2022 i řada dalších drobnějších oprav, investic a restaurátorských prací. Například v kostele bylo instalováno nové osvětlení, proběhlo čištění a oprava všech mramorových prvků v kostele (oltářů, jejich podest a schodišť), lavice dostaly nové podsedáky, uskutečnilo se restaurování vstupních bran v průčelí a vnitřních dveří do kostela, restaurování oken v besídce či dveří do zázemí kostela, byly vymalovány chodby pod věží a před kryptou či opraveny vnitřní svody ve věži a doopraven její interiér, byla vybudována horní kuchyňka, opravena okna ve věži a žaluzie ve zvonici, v kostele bylo nainstalováno elektronické zabezpečení. Novými prvky byl vybaven také presbytář a kostel dostal nové ozvučení. A řada dalšího. Vedle toho náklady na projekční činnost a stavební (autorský) dozor. Vše dohromady za přibližně 4 miliony Kč (včetně DPH tam, kde byla placena). Jen velmi malá část těchto dalších oprav byla kryta z příslušných dotací.

V roce 2023 proběhla první etapa oprav našich varhan za 223.220 Kč, pořídil se nový varhaní stůl za 135.000 Kč (ještě není zaplacen). Byla zrestaurována okna v sakristii za 187.500 Kč, opravilo se pravé zádveří kostela za 257.675 Kč, proběhlo celkové čištění a oprava podlahy krypty a kamenných prvků schodiště v zázemí kostela celkem za 180.868 Kč. A některé další drobnější opravy a práce. Náklady na projekční činnost a stavební dozor byly v tomto roce 142.750 Kč. Všechny tyto opravy byly financovány z vlastních zdrojů, pouze na rekonstrukci oken byla dotace Městské části Praha 3 ve výši 100.000 Kč. Všechny tyto částky jsou včetně DPH (tam, kde byla placena).

Provozní náklady farnosti za rok 2023 budou vyčísleny v samostatné účetní výsledovce. Její zjednodušená verze bude zveřejněna v březnu 2024.

V roce 2024 se chystáme, dá-li Bůh, na další etapu oprav varhan, restaurování dalších oken v zázemí kostela a opravu schodišť k varhanám. Vymalovat a vybavit novým nábytkem chceme i farní knihovnu a započít s přípravou „plečnikovské studovny“ v podkroví kostela. Také by se měl dokončit projekt celkové úpravy zahrádky za kostelem s tím, že k realizaci bychom měli přistoupit v roce 2025. A další, co bude (případně) potřeba.

Náš kostel je krásný, spolu se svým zázemím slouží, a proto stojí za to se jej snažit opravovat (což je i povinností vlastníka). Ke slávě Boží a ke spáse lidí…

Pokud byste se i nadále chtěli podílet na opravách kostela a provozu farnosti, letos konkrétně na druhé etapě oprav varhan, na restaurování dalších oken v zázemí kostela a na provozu farnosti, které se – jako ostatně všem ostatním – náklady na provoz navyšují, budeme Vám vděční za Vaši laskavou finanční pomoc na tento účel.

Navrhujeme k tomu trojí možnost:

1. anonymním finančním darem do nedělních sbírek na tento účel, které by měly probíhat v roce 2024 vždy první neděli v měsíci,
2. finančním darem v hotovosti (rádi vystavíme potvrzení nebo sepíšeme darovací smlouvu),
3. finančním darem převodem na účet farnosti 11178349/0800 s použitím variabilního symbolu „2024“ (rádi vystavíme potvrzení nebo sepíšeme darovací smlouvu).

Na opravy kostela a jeho zázemí od roku 2019 do roku 2022 účelově vybralo více než 7 milionů Kč. V roce 2023 – na první etapu oprav varhan, restaurování oken v sakristii a provoz farnosti – téměř 1,4 miliónu Kč. Děkujeme.

Za Vaše případné dary Vám srdečně děkujeme a modlíme se za Vás.

P. Jan Houkal, farář

Výsledovka hospodaření za rok 2022: hospodaření 2022

Farní dětský letní tábor

Mariánská, 19.-30. srpen 2024

• přihláška

Výsledovka hospodaření za rok 2021: hospodaření 2021

Na finanční i materiální pomoci Ukrajinským lidem v nouzi se můžete podílet také prostřednictvím finančních sbírek Charity ČR a Arcidiecézní charity Praha, Arcidiecézní charita Praha také vyhlašuje sbírku materiální pomoci:

• Charita Česká republika vyhlásila veřejnou sbírku, která je určena na pomoc přímo na Ukrajině. Poslala již finanční pomoc partnerské Caritas Ukraine. Minulý týden odeslala kamion s humanitární pomocí. Peníze vybrané ve sbírce CHČR jsou určeny výhradně na pomoc na Ukrajině a nemohou se použít na pomoc Ukrajincům u nás.
• Arcidiecézní charita Praha proto vyhlásila veřejnou finanční sbírku na pomoc Ukrajinským lidem, kteří utíkají před válkou a kteří se ocitají v tíživé situaci na území pražské arcidiecéze. Ubytovali jsme první rodiny a chystáme zázemí pro další, poskytujeme materiální pomoc, asistujeme lidem na pobočkách Ministerstva vnitra, kde je situace velmi náročná vzhledem k velkému počtu migrantů. Chystáme komunitní centrum, kde se budeme věnovat především ukrajinským dětem než nastoupí do škol.
• Arcidiecézní charita Praha vyhlásila také materiální sbírku. Seznam sběrných míst a věcí, které jsou potřeba, najdete zde: Pomáháme Ukrajincům – Arcidiecézní charita Praha
• Pro aktuální zprávy sledujte weby www.charita.cz a www.praha.charita.cz.

Farní synodální skupinka se pravidelně scházela od loňského listopadu do února letošního roku pod vedením manželů Stephensových.

Základní otázka, na kterou hledáme během celého synodálního procesu odpověď, zní: Synodální církev při hlásání evangelia „putuje společně“. Jak se toto „společné putování“ aktuálně realizuje v naší místní církvi? K jakým krokům nás vybízí Duch Svatý, aby toto společně putování bylo intenzivnější?

Bylo doporučeno celkem 10 tematických okruhů k prohloubení (viz níže).

Výstupy z práce farní synodální skupinky k jednotlivých tématům:

Téma I – Na společné cestě
Téma II – Naslouchat
Téma III – Ujmout se slova
Téma IV – Slavit
Téma V – Spoluodpovědnost za misijní poslání
Téma VI – Dialog
Téma VII – Vést dialog s jinými křesťanskými denominacemi
Téma VIII – Autorita a spoluúčast

Přehled tematických okruhů k prohloubení

1. NA SPOLEČNÉ CESTĚ
   V církvi a ve společnosti jdeme bok po boku po stejné cestě. Kdo jsou ve vaší místní církvi ti, kdo „putují společně“? Když říkáme „naše církev“, kdo do ní patří? Kdo od nás chce, abychom šli společně? Kdo jsou ti, kdo putují po stejné cestě i mimo církevní obvod? Kteří lidé nebo které skupiny jsou opomíjeny, ať už úmyslně či prakticky?
2. NASLOUCHAT
   Naslouchání je první krok, ale požaduje otevřené srdce bez předsudků. Komu dluží naše místní církev naslouchání? Jak jsou přijímáni laici, zvláště mladí lidé a ženy? Jak spolupracujeme se zasvěcenými lidmi? Jaký prostor má hlas menšin, lidí opovrhovaných a vyloučených? Dokážeme popsat předsudky a stereotypy, které nám brání v naslouchání? Jak nasloucháme společenskému a kulturnímu prostředí, ve kterém žijeme?
3. UJMOUT SE SLOVA
   Všichni jsou zváni, aby hovořili odvážně a otevřeně (parrhesia), tedy se zapojením svobody, pravdy a dobrosrdečnosti. Jak v našem společenství a v jeho různých skupinách uplatňujeme svobodnou a upřímnou komunikaci bez dvojakostí a oportunismu? Jak komunikujeme se společností, do které patříme? Kdy a jak se nám daří říci to, co nám leží na srdci? Jak funguje vztah s médii (nejen s katolickými)? Kdo vystupuje jménem křesťanského společenství a nakolik je mu nasloucháno?
4. SLAVIT
   „Společné putování“ je možné jen tehdy, pokud má základ ve společném naslouchání Božímu slovu a ve slavení eucharistie. Jak intenzivně udává směr našemu „společnému putování“ modlitba a mše svatá? Inspirují naše nejdůležitější rozhodnutí? Jak podporujeme aktivní účast všech věřících na liturgii a vykonávání úlohy posvěcování? Jaký prostor má služba lektora a akolyty?
5. SPOLUZODPOVĚDNOST ZA MISIJNÍ POSLÁNÍ
   Synodalita slouží misijnímu poslání církve, ke kterému jsou povoláni všichni členové. Všichni jsme misionáři. Jak je každý pokřtěný zván, aby byl protagonistou misijního poslání? Jak podporuje společenství své členy, kteří jsou zapojeni do služby společnosti, jakou je sociální oblast, politika, vědecký výzkum, vyučování, prosazování sociální spravedlnosti, ochrana lidských práv, péče o společný domov atd.? Jak jim církev pomáhá, aby vnímali toto své poslání v misijním duchu? Jak probíhá rozlišování při rozhodování o účasti na misijním poslání? Kdo se ho účastní?, Jak byly s pohledem na účinné křesťanské svědectví začleněny a do synodálního stylu a zúročeny různé tradice, které jsou bohatstvím mnoha církví, zvláště církví východních? Jak funguje spolupráce v oblastech, kde se nacházejí různé církve sui iuris?
6. VÉST DIALOG V CÍRKVI A VE SPOLEČNOSTI
   Dialog je proces vytrvalosti, který zahrnuje také ticho a utrpení, ale je schopen zúročit zkušenosti lidí a národů. Jaký je prostor pro dialog a jak je dialog veden uvnitř naší místní církve? Jak jsou zpracovávány názorové střety, konflikty, těžkosti? Jak podporujeme spolupráci s okolními diecézemi, s řeholními společenstvími na našem území, s laickými sdruženími a hnutími a mezi nimi? Jaké jsou naše zkušenosti s dialogem, se zapojováním věřících jiných náboženství a s těmi, kdo nevěří? Vede církev dialog s různými společenskými institucemi a učí se od nich, například svět politiky, kultury, občanská společnost, chudí?
7. S JINÝMI KŘESŤANSKÝMI DENOMINACEMI
   Dialog s křesťany jiných denominací, se kterými nás pojí jediný křest, má na synodální cestě zvláštní místo. Jaké vztahy máme s bratry a sestrami jiných křesťanských vyznání? Jakých oblastí se týkají? Jaké plody a jaké těžkosti nám toto „společné putování“ přineslo?
8. AUTORITA A SPOLUÚČAST
   Církev synodální je církví, ve které je uplatňována spoluúčast a spoluzodpovědnost. Jak definovat cíle, ke kterým směřovat? Jakou cestou jich dosáhnout a jaké kroky podniknout?
   Jak uplatňovat autoritu v naší místní církvi? Do jaké míry je týmová práce
   a spoluzodpovědnost zaběhlou praxí? Jak fungují orgány synodality v místní církvi? Přináší
   své plody?
9. ROZLIŠOVAT A ROZHODOVAT
   V synodálním duchu činíme rozhodnutí na základě rozlišování toho, co Duch Svatý říká
   prostřednictvím celého našeho společenství. Jaké metody a procesy aplikujeme, když se
   rozhodujeme? Jak je lze zlepšit? Jak v rámci hierarchických struktur podněcujeme zapojení do rozhodovacího procesu? Pomáhají nám naše metody, které aplikujeme při rozhodování, k tomu, abychom naslouchali celému Božímu lidu? Jaký je vztah mezi konzultacemi a rozhodnutími a jak je uvádíme do praxe? Jaké využíváme nástroje a postupy ve prospěch transparentnosti a odpovědnosti? Jak můžeme růst ve společném duchovním rozlišování?
10. FORMOVAT SE V DUCHU SYNODALITY
    Synodalita s sebou nese vnímavost pro změnu, formaci a neustálé učení se. Jak naše církevní společenství formuje lidi, aby byli ve větší míře schopni „putovat společně“, vzájemně si naslouchat, zapojovat se do misijního poslání a do dialogu? Jaká formace je nabízena k posílení schopnosti rozlišovat a vykonávat autoritu synodálním způsobem?